14/4–15/12 2023
Hilma af Klint: Garden of Eden

Hilma af Klint Studio at Munsö Island, around 1930

Hilma af Klint (1862–1944), znovuobjevená švédská průkopnice abstraktního umění, nečekaná, ale o to zářivější kometa posledního desetiletí, jejíž výstavu Paintings for the Future v Guggenheimově muzeu v New Yorku v roce 2018 vidělo rekordních 600 000 lidí, se v české Olomouci představuje v rámci speciálního projektu.

Ateliér v Munsö, kol. 1930, © By courtesy of The Hilma af Klint Foundation / Photo: Moderna Museet-Stockholm
Ateliér v Munsö, kol. 1930, © By courtesy of The Hilma af Klint Foundation / Photo: Moderna Museet-Stockholm

Po velkých – dnes už světoznámých – cyklech abstraktních maleb The Ten Largest, Paintings for the Temple „diktovaných“ astrálními „průvodci a učiteli“ spiritistickým způsobem mezi lety 1907 až 1915, vsadila Hilma af Klint na mistra z masa a kostí, tehdy evropsky proslulého okultistu Rudolfa Steinera (1861–1925) a na jeho právě se rodící antroposofii. Ačkoli by se mohlo zdát, že o jejím díle již bylo řečeno vše podstatné zůstává mnoho nejasností a mýtů právě stran jejího příklonu k antroposofii a důvodů proč toužila proniknout do centra antroposofické umělecké kolonie ve švýcarském Dornachu. Hilma af Klint tehdy pod vlivem hrůz Světové války začala novou fázi své intezivní práce na pomezí vědy a umění. Mezi lety 1919 a 1920 se na švédském ostrově Munsö jasnovidným způsobem nořila do přírodních říší ve snaze překonat poválečné vakuum a přivést lidstvo – jako moderní bódhisattva – k moudrosti a kráse esoterní langage des fleurs. Finální fází této práce se stal její sešit Květiny, mechy a lišejníky (1919–1920), v němž zkoumala i hmyz, stromy, drobné ptactvo, čtyři evangelisty a severské národy.

Hilma af Klint, nedatováno, © By courtesy of The Hilma af Klint Foundation / Photo: Moderna Museet-Stockholm.
Hilma af Klint, nedatováno, © By courtesy of The Hilma af Klint Foundation / Photo: Moderna Museet-Stockholm.

Tento avantgardní sešit, dílo ležící na pomezí okultního herbáře a kontemplativního kalendáře se stovkami manter a obsahující desítky divukrásných abstraktních obrazců malovaných rostlinnými a minerálními pigmenty, vznikl meditativní prací a byl určen pravděpodobně k následné meditaci. Dnes je to její poslední dílo uložené v Dornachu.

Původní dornašský konvolut, dnes ve významných sbírkách v USA, můžeme chápat nejen jako další časovou schránku umělkyně, a to unikátně mimo své rodné Švédsko, ale především jako pokus umělkyně otevřít cestu zpátky do ráje: „Melampyrum nemorosum: Nezapomeň na rajskou nevinnost.“ (Hilma af Klint)

Výstava v soukromé Rub Gallery Olomouc představuje dornašský sešit ve snovém environmentu současného pražského umělce Marka Thera, který evokuje zahradu Eden, rozprostřenou pod plachtou a odkazující tak k námořním dějinám rodiny af Klint. Publikace k výstavě, planovaná na dernisáž, má ambici zkoumat dornašskou pozůstalost Hilmy af Klint kritickým, vědeckým způsobem v kontextu antroposofických metod poznání přírody, ale rovněž spřízněných dobových „objevů“, např. v básnickém díle českého katolického mystika Jakuba Demla (1878–1961), kresbách česko-italské futuristky Růženy Zátkové (1885–1923) a v neposlední řadě v básnickém díle Alberta Steffena (1884–1963).

Hilma af Klint (1862 Schloss Karlsberg in Solna – 1944 Stockholm) Blumen, Moose und Flechten (Flowers, Mosses, and Lichens), 1919–1920 combined techniques, paper notebook, 220 × 175 mm © By courtesy Albert Steffen-Stiftung, Switzerland
Hilma af Klint (1862 Schloss Karlsberg in Solna – 1944 Stockholm) Blumen, Moose und Flechten (Flowers, Mosses, and Lichens), 1919–1920 combined techniques, paper notebook, 220 × 175 mm © By courtesy Albert Steffen-Stiftung, Switzerland

Součástí výstavy Garden of Eden je miniaturní salle de séance s rekonstrukcí květinového oltáře spiritistických žen ze skupiny De Fem a s antroposofickým nábytkem od Felixe Kaysera. Výstavu doprovodí klavírní recitály Marka Keprta z děl esoterické hudební avantgardy a projekce filmu Beyond the Visible – Hilma af Klint z roku 2019.

Autor a kurátor výstavy: David Voda, Rub Gallery Olomouc
Exponáty: Albert Steffen-Stiftung, Dornach a Rub Gallery Olomouc
Vědecký konzultant: Anne Weise, Dornach
Poradce: Reinhold J. Fäth, Owingen
Architektura výstavy: Mark Ther, Praha
Instalace: Zbyněk Hanečka, Olomouc
Překlady: Matthew Sweney, Robert Hýsek, Radek Malý, Sabine Eschgfäller, Olomouc
Umělecké tisky: ing. Martin Navrátil, Olomouc
Podklady ke katalogu: The Hilma af Klint Foundation / Moderna Museet, Stockholm
Grafický design: Jan Herynek, Olomouc
Fotografie: Zdeněk Sodoma, Olomouc
Hudební program: Marek Keprt, Olomouc
Filmový program: Mind Jazz Pictures, Köln

 

Vystavené práce:

Hilma af Klint (1862 Schloss Karlsberg in Solna – 1944 Stockholm)
Blumen, Moose und Flechten (Květiny, mechy a lišejníky), 1919–1920
kombinovaná technika, papírový sešit, 220 × 175 mm
Albert Steffen-Stiftung, Švýcarsko

Rudolf Ritter von Reichl (Cronenberg 1881 – Hrubieszów 1915)
bez názvu, 1911
olej, plátno, 43,5 × 63 cm
Rub Gallery Olomouc

Oltář De Fem (replika), (1890–1900)
kombinovaná technika, 100 × 50 × 40 cm
Rub Gallery Olomouc

 

Doprovodný program k výstavě:

12. a 13. dubna, private preview & tisk

14. dubna, 17 hod. Vernisáž v Rub Gallery / klavírní recitál Marek Keprt
(Obouhov, Crawford Seeger, Skrjabin)

19. května, 17 hod. Klavírní recitál z děl Aleksandra Skrjabina v Rub Gallery, Marek Keprt
Akce se koná v rámci: OLOMOUCKÁ MUZEJNÍ NOC / NÁRODNÍ ZAHÁJENÍ
ve spolupráci se Statutárním městem Olomouc

16. června, 17 hod. Projekce filmu Beyond the Visible – Hilma af Klint (2019) v Rub Gallery

20. září, 15.00–16.30 hod. Přednáška Hilma af Klint: Garden of Eden,
Katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého

6. října, přednáška v Rub Gallery: Rheinauské teze o právech rostlin, Alena Malíková, 17 hod.

21. listopadu, přednáška: „David Voda, Hilma af Klint: Garden of Eden“
Stream v anglickém jazyce z Rub Gallery začíná v 19 hodin, sledujte Facebook.

15. prosince, 17 hod. Dernisáž v Rub Gallery a představení knihy Hilma af Klint, Garden of Eden

 

Fotogalerie Petr Palarčík.